Koxinga byl horlivým zastáncem čínské dynastie Ming. Poté, co byl v roce 1644 mandžuskými válečníky svržen poslední Mingský císař, shromáždil loajalisty poražené dynastie Ming a zahájil vojenskou kampaň za vyhnání nově nastolené dynastie Qing. Koxinga utrpěl řadu porážek a v roce 1660 byl zatlačen až na jih Číny, odkud se přeplavil na souostroví Penghu. V té době se dostal Taiwan do jeho hledáčku jako ideální místo, kde by se protimandžuský odpor mohl zotavit a připravit na další útok na pevninu.
Následujícího roku Koxinga znenadání překvapil Holanďany a oblehl pevnosti Zeelandia a Provintia. Pevnost Provintia padla během pouhých dvou dnů, avšak Zeelandii si Holaňdané udrželi až do počátku roku 1662, kdy nemoci, hlad a zhoršující se vojenská situace donutily přeživší Evropany, aby se vzdali pod podmínkou, že se budou moci bezpečně přeplavit do sídla jejich společnosti v Indonésii.
Koxinga si však jeho vítězství dlouho neužil. Holandské jméno Taijowan sice stihl změnit na Anping, avšak zemřel krátce poté na malárii. Nový stát, který na Taiwanu vytvořil, království Dongning, vydrželo pouhých 21 let. Do konce 17. století ovládli Mandžuové celou Čínu a když v roce 1683 Qingská armáda zaútočila na Taiwan, Koxingův dospívající vnuk se ihned vzdal a ostrov se tak stal součástí čínské říše, který správně přičlenili k protilehlé provincii Fujian.