Nejrozšířenějším náboženstvím na Taiwanu je buddhismus, taoismus a konfuciánství. Taiwanský přístup k duchovním věcem je ale nepříliš vyhraněný. Mnozí Taiwanci raději kombinují prvky různých náboženství, které nejlépe zapadají do jejich potřeb, než by striktně sledovali cestu jediného učení či víry. Mnozí bohové, festivaly či náboženské zvyky mají jen málo společného se třemi oficiálními náboženstvími a často se popisují jako součást bohaté lidové víry. 

Na ostrově naleznete nesčetné množství chrámů a klášterů. Ty jsou většinou, na rozdíl od pevninské Číny, stále aktivní a jsou obyvateli každodenně hojně navštěvovány. Chrám si zde může postavit každý a vypadá to, jako by to také každý dělal. Na ostrově stojí okolo 15.000 registrovaných chrámů či svatyní, tedy přibližně jeden na 5.000 obyvatel. V tomto počtu však nejsou zahrnuty neregistrované chrámy, rodinné svatyně ani všudypřítomné kapličky boha země. Velké oblibě se těší také nejrůznější náboženské pouti. Jedna z největších poutí na ostrově je zasvěcená bohyni Matsu, ochránkyni námořníků a rybářů. Každý rok na jaře se během ní vydávají statisíce věřících na 350 km dlouhý pochod podél západního pobřeží Taiwanu.

Taiwan má bohatou a rozmanitou uměleckou scénu zahrnující známé žánry, jako je malířství, film, tanec, keramika a literatura. Místní umění buď vzniklo přímo na Taiwanu, nebo má čínské kořeny sahající až k prvním osadníkům, kteří je s sebou přivezli z pevniny.

Na ostrově můžete navštívit desítky muzeí. Některá jsou, kvůli jazykové bariéře, určená pouze pro místní obyvatele, ale mnoho z nich je zajímavých i pro turisty ze zahraničí. Nejnavštěvovanějším muzeem na Taiwanu je Národní palácové muzeum v Taipei, které schraňuje největší sbírku čínského umění na světě.

Divadlo – Lidové opery, které můžete na taiwanu shlédnout, mají kořeny v provinciích Fujian a Guandong, ačkoli za poslední staletí se vyvinuly do místních forem umění, za které jsou považované dnes. Původně se operní představení odehrávala při zvláštních příležitostech, jako jsou svatby, narozeniny nebo náboženské slavnosti. Později se z nich však vyvinula představení pro běžnější příležitosti, která také začala lákat početnější publikum. Ve čtyřicátých letech byla opera na Taiwanu nejpopulárnější formou lidové zábavy a zůstává velmi oblíbená i v dnešní době.

Malířství a sochařství – Malířství v západním stylu na ostrov přivezli Japonci. Ishikawa Kinichiro je dnes považovaný za otce moderního taiwanského umění, učil místní umělce malovat tropické krajiny ve stylu francouzského impresionismu. V sedmdesátých letech se začalo vyvíjet silné nativistické hnutí, kdy umělci začali hledat inspiraci v taiwanských lidových tradicích i v umění a řemeslech domorodých kmenů. Nejznámější postavou je asi sochař Ju Ming, jehož práce ze dřeva a kamene můžete vidět v jeho vlastním muzeu pod širým nebem poblíž Taipei.

Literatura – Ačkoli taiwanští autoři napsali značné množství literárních děl včetně románů, novel a básní, většina z nich nebyla přeložena do angličtiny ani jiných západních jazyků. Většina moderních děl se zaměřuje na stinné stránky taiwanské historie i společenská témata dnešních dní.

Film – Místní kinematografie začala v roce 1901 japonskými dokumentárními a hranými filmy. Mnohé z nich ukazovaly pokroky Taiwanu pod japonskou nadvládou a byly určené především pro japonské publikum. V šedesátých a sedmdesátých letech se na diváky hrnula záplava romantických melodramat nebo filmů s tematikou bojových umění. V osmdesátých letech přišla nová vlna filmu s odklonem od romantiky. V té době nejúspěšnější film, City of Sadness, vypráví příběh taiwanské rodiny, která žije v době, kdy KMT ovládla ostrov a prožívá Incident 2-28. O něco později se objevil Ang Lee, nejúspěšnější taiwanský režisér známý svými veleúspěšnými hity Crouching Tiger, Hidden Dragon a Life of Pi. Ang v polovině devadesátých let přesídlil do Hollywoodu, nepřestává však pracovat s taiwanskými tvůrci a podporovat místní talenty.

Hudba – Taiwanská popová hudba má dlouhou histrorii. Jednou z nejpopulárnějších zpěvaček sedmdesátých let byla Teresa Teng, jejíž hrob na hřbitově Jinbaoshan (těsně nad výše zmiňovaným Jumingovým muzeem) dodnes navštěvují fanoušci nadšení její muzikou. V čínsky mluvících zemích jsou v současnosti ještě populárnější zpěvačka A-mei, Joline Tsai a Jay Chou.

Umění domorodého obyvatelstva – Původní obyvatelé Taiwanu mají své vlastní tradice, umění a řemesla, z nichž některá dnes zažívají svoji renesanci. Lidé z ostrova Lanyu jsou známí svými ručně vyráběnými kánoemi, které stavějí bez použití hřebíků. Jejich lodě jsou zdobené reliéfy s motivy lidí a slunce natřenými bílou, červenou a černou barvou. Lidé kmenů Paiwan a Rukai jsou také skvělí řezbáři a vyrábějí nástroje a staví si obydlí, na kterých najdete nádherné řezby v podobě lidí a zvířat. Lidé kmene Amis na východním pobřeží používají naplavené dřevo k výrobě soch lidí, zvířat i fantastických abstraktních děl. Hudba a tance jsou pak jedním ze způsobů, jakým domorodci udržují a předávají své legendy a dějiny z generace na generaci.